Hrozná zima!!! I v našem depozitu se citelně ochladilo. Kamna nestačí produkovat potřebné teplo a navíc nám dochází uhlí i dřevo. Kočičkám je chladno, vpouštíme je do příjmové místnosti, kde jsou kamna, tedy do nejteplejší místnosti v domě. Kočičky si polehaly kolem kamen a některé si vytvořily svůj pelíšek na kotcích co nejblíže ke stropu. Tady je teplíčko!!! Lidé jsou úžasní. Slyší na prosebné naše volání. Shání nám dřevo a aspoň trochu uhlí. Pan Ficnar z Bruntálu nám pomohl velmi rychle a včas. Za jeho dodávku dřeva a pomoc při zpracování jsme mu velmi vděční. Pro naše kočičky to byla velká záchrana. Děkujeme pane Ficnare, moc, moc !!!


Je 10 stupňů nad nulou. Úžasné teplo, které strašně, včetně našich kočiček velmi všichni potřebujeme. Kvalitně větráme a vpouštíme do našeho kočičího obydlí tolik očekávaný, slunečními paprsky pohlazený teplejší vzduch. Všem rozkvétá dobrá nálada a radost na duši. Čičinky se nedají k večeru odehnat od oken. Tolik jim to naše kulaté sluníčko a povětří chybí. Dočkáte se. Už to není tak daleko.
Přibyla k nám další tři koťátka. Adam, Amálka a Garfík. Zemřela jim majitelka domu. Stará kočka se vrátila zpět do teritoria a tři malá koťátka zanechala na pospas přírodě. Laskavá paní sousedka, která má doma také své kočky a navíc loveckého psa si nemohla dovolit další přírustky. Poprosila nás o pomoc. Přijali jsme je všechny tři. Přejeme hodně zdraví a štěstí.



Další nalezený a nešťastný, je černý kocourek, kterého přinesla utrápená paní, že jim vlezl do kůlny a že je tam hrozná zima. Domů si ho nemůže vzít neboť už má doma dvě kočičky a opět nervozního staršího psa. Tak jestli nemůžeme pomoci. Ač jsme měli plné kotce, kocourka jsme přijali. Měl hroznou rýmu, strašně vyhublý, hřbetní kost z něj trčela jako maják. Byl podchlazený, zlomenou spodní čelist, přední vrchní i spodní zuby mu chyběly a dásně měl silně zanícené zánětem. Zadržovali jsme slzy v očích. Kocourek se ani nepohnul, zřejmě už všechno vzdal a čekal od nás poslední dopad tíhy osudu. Nestalo se. Naše laskavé zacházení, teplo a voňavé papání, které doposud určitě nepoznal, bylo pro něj takovým překvapením, že jsme z jeho očiček četli ,,Já jsem už asi v nebi" . Nezodpovědní chataři, nechali namnožit kočky a po dovolené se rozjeli opět do svých teplých domovů. Na kočky, které to ani neuměly a hlavně nebyly zvyklé do jejich pobytu hledat potravu - zapomněly. NEZAPOMNĚLi!!! Doslova se na ty bezmocné tvory vykašlalyï. Pár koťátek prý poumíralo, jednoho se tahle zázračná paní snažila zachránit, ale bylo v takovém stavu, že bylo pro něj lepší ho nechat uspat. Nejsem vůbec pyšná na lidi. Snad naše malá pomoc těmto nebohým, stále zatracovaným zvířatům, poslouží k zmírnění zúčtovacího období lidstva. Pomáhejte prosím, jak jen můžete!!! Zvířata - jsou příroda. Příroda - jsme my. Bez vzájemné úcty a pomoci nejsme a nebudeme ničím. Je to naše země!!! Jiná není!!! Už není kam se přestěhovat!!! Kocourek Robin je zatím stále v naší péči a zdá se, že se mu daří dobře. Byli bychom rádi, kdyby zapomněl na temné, studené a hladové dny a dostal se k rodině, která ho bude milovat. Snad se mu to, i nám, povede. Přejeme mu moc a moc zdraví. KOČKY BRUNTÁL o.s.,