sobota 30. června 2012

umístili jsme

Na konci května nám udělala velkou a nečekanou  radost paní Jandová z Bruntálu, ale také kocoukovi Tadeáškovi II., kterého vlastně na firmě od miminka vychovala. Po zveřejnění v bruntálských novinách Náš domov, nejenže kocourka ihned poznala, ale za krátký čas mu našla i tolik vysněný, nový domov na bruntálském domečku. Zde jej může, jak sama  slíbila - navštěvovat. Tadeášek již nevěřil, že si pro něj dávná pečovatelka opravdu přijde. Jako vždy, ulehl na své křeslo a smířený s pocitem, že zůstane napořád  také v našem útulku ve společnosti s dalšími nechtěnými kočičkami - tvrdě usnul.


Jaké se to stalo kouzlo, které jej probudilo??? Známá vůně 
              hlazených rukou se nedá přece zapomenout!!!


Tadeášek byl po velmi krátké chvíli  opět 
                        ve střehu.!!!


...ty ruce!!!....... a tato vůně!!! ......... to přece znám...!!! spím??? NESPÍM!!!....NEZAPOMNĚLI NA MĚ!!!... 




Slzy se nám draly do očí, když jsme viděli kolik radosti a lásky bylo ukryto v srdíčku kocourka  Tadeáše z tak nečekaného překvapení!!!                                              


Nepopsatelná radost s čekání a dočkání se!!!  Tolik nezkrývané lásky!!!  To čekání stálo opravdu zato!!!

V každém útulku je víc než jisté, že je kolem zvířat tvrdá práce, bezohledu na čas a na to co právě doma prožíváte. Jisté je, že radost se shledání zvířete s milovanou osobou - je nepopsatelný pocit, který stojí opravdu společně s nimi si jej prožít. Život nám připravuje i těžké chvíle, na které nejsme nikdy  dostatečně připraveni, ale jsou to pouze vteřiny proti všemu nádhernému, co dokáže přinést za pocit trpělivá, bezbřehá láska z  vytouženého setkání.
 Tadeášku - mnoho, mnoho štěstí v nové rodině!!! A Vám paní Jandová velmi děkujeme!!! 


             
                               
                               S láskou - Kočky Bruntál o.s.,                                     

pondělí 25. června 2012

Červen







 Princův dobročinný bazar

Tento měsíc, pořádá občanské sdružení Kočky Bruntál, opět na Žlutém kopci 3, bazar ošacení, opasků, kabelek a různých líbivých,či upomínkových předmětů. Akce proběhne 9.6.2012 od 10.00 - 17.00hod pod širým nebem neboť bude svítit sluníčko!!!  V útulku Princovo se na Vaši návštěvu budou těšit nejen naše kočičky, které budete moci sami z dlaně nakrmit, ale také i my - starostliví pořadatelé, spolu s organizátorkou bazaru, Olinkou Nitkovou!!! Dobrá atmosféra, pohoštění a inovace útulku bude zajištěna. Jste srdečně všichni vítáni!!!  




Bez oddaných a obětavých lidí, kteří nekoukají na čas a přiloží zdarma ruku k dílu - by to opravdu nešlo!!! ...jen aby se vše povedlo a návštěvníkům líbilo.... Martin Bystroň se z vervou pustil do malování všech místností. Jeho tempu jsme skoro nestačili. Ale to se nám líbilo neboť výsledek byl nádherný nejen ke spokojenosti kočiček, které plnými doušky vnímaly zajímavou vůni barev, ale i krásnou barevnou čistotu, která vnímavému oku ač lidskému či predátorskému nemohla rozhodně uniknout. Ti, kdo navštívili  útulek v den bazarového opojení, jej mohli řádně dle svého soudu i zkolaudovat.



         










Hotovo - můžeme začít!!! Dobročinný bazar, pořádaný Olinkou Nitkovou a jejím mužem Miroslavem, měl ač za přeháňkového počasí - obrovský úspěch.  Svou velkou účastí na této akci přispěli k podpoře útulku Princovo jak bruntálští tak i přespolní - Rýmařov, Krnov, Prostějov, Olomouc. Byli jsme velmi potěšeni z tak obrovské účasti, kterou jste věnovali nejen bazárku, ale i našim kočičkám v útulku. Byli jste všichni strašně úžasní a laskaví. Srdečnost a dobrá nálada, rozhodně nikomu nechyběla. Všem se vám u nás viditelně líbilo. Kočičky byly skvělé a kamarádsky přítulné jako vždy. I Baryk si přišel na své a mnozí jste nezapomněli ani na něj. Děkujeme!!! Bazárek končil v záři slunečních paprsků v 17.00hod a všichni hosté vnesli do celé akce nádhernou atmosféru a dobrý pocit konání pro správnou věc. No a my jsme chtěli na oplátku, váš pobyt u nás zpříjemnit nejen výhodným nákupem zajímavého oblečení a návštěvou útulku, ale obohatit tento den   vhodným  pohoštěním - kávou, domácími svatebními koláčky a povidlovými šátečky....nic nezbylo, tak doufáme, že chutnalo???... Celý výtěžek z této akce věnovali Olinka a Miroslav útulku Princovo - na léky, krmivo, provoz a na zvelebení útulku. Strašně Vám všem za podporu děkujeme!!! Vaše účast a taková pomoc je nepochybně pro kočičky v útulku - nesmírně důležitá!!!











Na takové sponzory, jako jsou -
 Olinka Nitková a Miroslav, 
Hotel - Monte Negro, Kadeřnictví - Věra,



jsme právem pyšní a jsme velmi rádi, že náš útulek ode dne založení a také celoročně podporují!!! 

Bez vás by naše činnost v útulku byla o hodně těžší.
Neexistují krásnější slova díků, než - díky, díky, díky !!!

Kočky Bruntál o.s.,




Navštívil nás pan Václav Mores - bruntálský místostarosta













Naše kočičí voliéra sklízela zaslouženou pochvalu opravdu ode všech. Jsme na ni také pořádně pyšní!!! Ale také jsme pyšní na našeho bruntálského místostarostu, pana Václava Morese, za jeho silnou agitaci v podpoře zprovoznění bruntálského útulku pro kočky - Princovo. Nejenže poctil náš útulek v tento den se svou paní také návštěvou, ale jeho projevy obdivu za naši vykonanou práci byly pro nás velikou podporou. Odměnou nám bylo z úst zdejšího místostarosty sděleno, že rada města Bruntál, schválila pro tento rok, útulku Princovo, finanční podporu ve výši 5.000,-Kč. Pan Mores je také, jako někteří z nás, velkým i malým obdivovatelem koček avšak stavba veliké voliéry pro naše kočičí predátory předčila jeho očekávání a doslova jej uchvátila. ...Nádhera...!!!  Jedním slovem - řečeno vše. My, pane místostarosto děkujeme za Vaši návštěvu. A pozvání do našeho útulku Princovo, platí pro Vás i Vaši milou paní, opět o vánocích. Děkujeme, že jste si na nás udělali oba čas!!!...   a Čenda nám to vše zpečetil...              
                                                                                                                                    Kočky Bruntál o.s.,






Ani červen ač teplý měsíc se nevyhnul útrapám některých kočiček a hlavně koťátek. Doslova z nebe se nám  do útulku sypala malá koťátka. 







Filípek
Čendík












Filípek - roční nalezenec mezi paneláky s uvázanou šňůrou kolem krku, byl vděčný od prvního dne za misku dobrého papání. Dodnes svým hlasitým projevem nás častuje za nedochvilnost  servírování jídla!!! Malého, rezavého Čendíka, přinesla dvě malá děvčátka z Bruntálu od mrtvé ležící matky. Čendík nechápal proč si ho vlastně jeho máma nevšímá a nezahřívá jej svou láskou. Jeho vrozený instinkt mu při pohledu na nehybné tělo, nevěstil však nic dobrého. Cítil, že raději setrvá na místě a počká  na něco, čemu se v lidské řeči říká - pomoc. Vyplatilo se!!! A my máme z malého kocourka velkou radost.
Ginna
Ginna - úžasná , tříbarevná kočička, kterou přivedli dva muži s tím, že se tahle máma snaží schovat dvě malá koťátka v jejich dílně ve velmi prašném prostředí. Ginna hledala pouze teplo pro své malé. Nerozlišovala pohodlí. I tak bohužel o své koťátka přišla neboť sama nebyla zdravotně na tom nejlépe a její mléko, které podávala svým dětem obsahovalo toxiny z pozůstatku porodu. Dnes je Ginna  po operaci a uzdravuje se. Ač nemá vlastních dětí, zjevně je nápomocná k výchově o ostatní, malá koťátka v útulku. Julinka - želvinovitá kráska z Krnova s  velikýma očima. Nádherní a duchaplní lidé ji ustlali na hadře přímo v parkovišti aut. Zřejmě aby se zbavili nevhodné, březí kočičky. Julinku našla hodná paní náležitě tímto činem, právem rozezlená. Přestože má sama tři kočičky, přispěla finančně na její pobyt u nás a na její další lékařskou péči. Opravdová pomoc zvířeti!!! Děkujeme!!! 

Brouček
Brouček - mourovatý, statný kocour. Zdánlivě robusní, ale v jádru velmi, velmi křehký a strašně zranitelný. Na hlavní cestě, vedle bruntálského marketu Penny, byla naši sponzorkou Olinkou, objevena mrtvá kočička z roztříštěným tělěm po nárazu auta. V těchto místech křižovatky, by měl každý řidič zpozornět a vézt svůj vůz téměř krokem neboť přehlednost křižovatky na tomto úseku, vyžaduje pozornost a zpomalení rychlosti. Nestalo se tak!!! Kočička, která se snažila tuto cestu za potravou přejít, díky pohrdavému řidiči ke zvířatům , ji už nikdy nepřejde. Nevrátí se nikdy ke svému milému, se kterým trávila svůj nezáviděníhodný, kočičí, starostlivý život. Kocourek mrtvou družku nalezl na krajnici hned druhý den a po celý tento den, seděl u své mrtvé milé a teskně mňoukal o pomoc. Náhodně projíždějící Olinka, mrtvé tělíčko přenesla do bezpečného místa a snažila se kocourkovi nabídnout pomoc v podobě voňavé kapsičky a laskavých slov. Kocourek na slova útěchy opravdu slyšel, ale přepravku za pomoc v této chvíli nepovažoval. Bylo nám jej hrozně líto. Pokud je tu zanecháme pospolu, jaký bude osud tohoto kocoura, který se nechce vzdálit od své milované. Museli jsme přenést mrtvé tělo kočičky do klidného a jemu dobře viditelného místa. Tělo jsme umístili do záchytné klece a syrové kuřecí maso, udělalo službu tu nejdůležitější. Kocourek se chytil do klece! V noci jsme jej přemístili do kotce v útulku a zjistili jsme kromě zástupu klíšťat, že je mazel prostě největší. Broučka - /jméno dle jeho povahy/ jsme si všichni pro jeho povahu, hrozně rychle zamilovali. Bylo nám divné, že takového, mazlivého kocourka nikdo nehledá. V okruhu místa, kde byl nalezen, jsme se ptali majitelů domů  a rodinných domků, zda jej nikdo nepostrádá? Zřejmě nikdo! Nechápeme však, kde vzal v přírodě tolik neskrývané lásky a důvěry k člověku ač jej nikdy nepoznal. Zřejmě nám až čas ukáže, komu vlastně tento krasavec a tato mourovatá, přemíra lásky a citu - patří. Prozatím si Broučka u nás ponecháme. 
                                                                                                                                    Kočky Bruntál o.s.,





neděle 24. června 2012

Krmíte svou kočku správně?

Sedm omylů, kterými spolehlivě ublížíte své kočce


Už v mateřské škole se děti učí, že kočička pije mléko. Co na tom, že dospělým kočkám mléko škodí a způsobuje jim těžké průjmy. Nejen této, ale i dalších fatálních chyb se při krmení koček dopouštíme docela běžně.

Kočky syrové maso většinou milují, měly by ho ale dostávat jen občas.

Kočky syrové maso většinou milují, měly by ho ale dostávat jen občas. | foto: shutterstock.co  Pokud si pořizujete kočku, je třeba si uvědomit, že jde o masožravou šelmu. Maso je pro ni nejen zdrojem energie, ale také taurinu, vitaminů a dalších důležitých látek, které ke zdravému vývinu nezbytně potřebuje.
Kočka se nevrhne na všechno. Nejdřív přece musí ochutnat.Kočky jsou také pověstné tím, že jen tak něco nesní a bývají vybíravé. V tom případě to hned nemusí znamenat, že majitel dělá něco špatně.
"Vybíravost koček je způsobena tím, že mají tři tisíce chuťových pohárků, zatímco u psa jich najdeme jen asi sedmnáct set. Pro zajímavost, u člověka se toto číslo pohybuje mezi dvěma až devíti tisíci," konstatuje MVDr. Aneta Novýsedláková. Pokud tedy vaše kočka některé konzervy nebo granule prostě nežere, nezbude vám, než jí nabídnout jiné, které jí zachutnají.

Nebezpečné omyly

Strava určená pro kočky má složení přizpůsobené potřebám kočičího organismu.I v případě, že se snažíte svému zvířeti dopřát to nejlepší, můžete se kvůli vlastní nevědomosti při krmení dopouštět nejrůznějších omylů. Jejich následky se většinou neprojeví hned, obtíže se objeví až po čase, ale mnohdy mohou být fatální.

K misce granulí neodmyslitelně patří miska čerstvé čisté vody.Aniž si to tedy uvědomíte, můžete nesprávnou stravou své kočce ublížit natolik, že jí způsobíte akutní (průjem) nebo dlouhodobé, případně i nevratné potíže. Často se neobejdou bez speciální veterinární léčby, někdy je nutný i chirurgický zákrok (močové kameny). A pokud o svého miláčka nebudete chtít přijít, mnohdy už bude odkázán jen na speciální dietu (například při ledvinových obtížích).


Čeho se vyvarovat při krmení kočky:

Dospělé kočky neumí mléko strávit, proto jim způsobuje průjem.Omyl č. 1: Kočka potřebuje mléko Nikoli, dospělá kočka nejenže mléko nepotřebuje, ale navíc ho její tělo nedokáže ani strávit a způsobuje jí to průjmy.

Syrové maso nakrájené na kousky kočka Omyl č. 2: Kočka potřebuje syrové maso
Pokud budete kočku krmit syrovým masem pravidelně, vystavujete ji nebezpečí, že může pozřít například bakterie salmonely nebo různé parazity. Tuto hrozbu lze alespoň částečně eliminovat tím, že maso necháte alespoň dva dny zmražené. "Mnohem horší je nadbytečný příjem fosforu, který kočkám způsobuje řídnutí kostí, zvyšuje riziko vzniku močových kamenů a onemocnění ledvin," konstatuje MVDr. Jiří Beránek, prezident České asociace veterinárních lékařů malých zvířat.

Omyl č. 3: Kočka může žrát kosti
Nemůže, protože ostré kosti snadno poraní tlusté střevo nebo mohou být příčinou jeho zánětů. Navíc kosti často způsobují zácpu.

Omyl č. 4:Kočka může být vegetariánka
Jak už bylo řečeno, kočky jsou masožravci a z masa získávají taurin, arachidonovou kyselinu a vitamíny A, D a B, které jejich tělo nedokáže samo vyrobit. Na rozdíl od kočky je pes buď nepotřebuje, nebo si je jeho tělo dokáže samo vyrobit. Proto pes může být krmen jako vegetarián, ale kočka nikdy.

Psí žrádlo kočkám škodí, protože jeho složení neodpovídá potřebám kočičího organismu.Omyl č. 5: Psí konzervy kočkám neuškodí
Pokud byste krmili kočku pravidelně psím žrádlem, tak jí ublížíte. Konzervy určené pro psy obsahují méně bílkovin než kočičí. Psi potřebují 15 až 30 procent bílkovin ve stravě, zatímco kočky 30 až 45 procent. Navíc je v psích konzervách obsaženo více hořčíku, který zvyšuje pH moči. A to bývá prvotní příčinou vzniku močových kamenů u koček.

Omyl č. 6: Kočka může čokoládu
Kočku nemůžete odměňovat čokoládou, protože obsahuje theobromin, který je pro kočky i pro psy toxický. Způsobuje zvracení, průjem a při podávání ve větším množství může mít za následek i smrt zvířete.

Omyl č. 7: Kastrovaným kočkám stačí méně žrádla Kastrované kočky, které mají méně pohybu, spotřebují stejné množství potravy jako před kastrací. Je ovšem nutné změnit její složení, musí se snížit množství obsaženého tuku. Ideální je tedy podávání light konzerv a light granulí.


Autoři: Magdalena Krajmerová, Hobby.cz
Zdroj: http://hobby.idnes.cz/sedm-omylu-kterymi-spolehlive-ublizite-sve-kocce-f76-/hobby-mazlicci.aspx?c=A090320_120512_hobby-mazlicci_mce
Zdroj: http://hobby.idnes.cz/sedm-omylu-kterymi-spolehlive-ublizite-sve-kocce-f76-/hobby-mazlicci.aspx?c=A090320_120512_hobby-mazlicci_mce

středa 20. června 2012

Princův dobročinný bazar


Tento měsíc, pořádá občanské sdružení Kočky Bruntál, opět na Žlutém kopci 3, bazar ošacení, opasků, kabelek a různých líbivých,či upomínkových předmětů. Akce proběhne 9.6.2012 od 10.00 - 17.00hod pod širým nebem neboť bude svítit sluníčko!!!  V útulku Princovo se na Vaši návštěvu budou těšit nejen naše kočičky, které budete moci sami z dlaně nakrmit, ale také i my - starostliví pořadatelé, spolu s organizátorkou bazaru, Olinkou Nitkovou!!! Dobrá atmosféra, pohoštění a inovace útulku bude zajištěna. Jste srdečně všichni vítáni!!!  






















Dobročinný bazar, pořádaný Olinkou Nitkovou a jejím mužem Miroslavem, měl ač za přeháňkového počasí - obrovský úspěch.  Svou velkou účastí na této akci přispěli k podpoře útulku Princovo jak bruntálští tak i přespolní - Rýmařov, Krnov, Prostějov, Olomouc. Byli jsme velmi potěšeni z tak obrovské účasti, kterou jste věnovali nejen bazárku, ale i našim kočičkám v útulku. Byli jste všichni strašně úžasní a laskaví. Srdečnost a dobrá nálada, rozhodně nikomu nechyběla. Všem se vám u nás viditelně líbilo. Kočičky byly skvělé a kamarádsky přítulné jako vždy. I Baryk si přišel na své a mnozí jste nezapomněli ani na něj. Děkujeme!!! Bazárek končil v záři slunečních paprsků v 17.00hod a všichni hosté vnesli do celé akce nádhernou atmosféru a dobrý pocit konání pro správnou věc. No a my jsme chtěli na oplátku, váš pobyt u nás zpříjemnit nejen výhodným nákupem zajímavého oblečení a návštěvou útulku, ale obohatit tento den   vhodným  pohoštěním - kávou, domácími svatebními koláčky a povidlovými šátečky....nic nezbylo, tak doufáme, že chutnalo???... Celý výtěžek z této akce věnovali Olinka a Miroslav útulku Princovo - na léky, krmivo, provoz a na zvelebení útulku. Strašně Vám všem za podporu děkujeme!!! Vaše účast je nepochybně, - nesmírně důležitá!!!
















úterý 19. června 2012

Kočičí poslání

Je to už více než rok, a přesto nejde zapomenout. Ono se totiž zapomínat ani nesmí ...

Každý, kdo ztratil blízkou bytost, zná pocit zoufalé bezmoci, kdy už nic není a nebude jako dřív, protože někdo chybí.
Ti, kteří něco podobného prožili, kteří poznali, jak silné pouto si dokáže vytvořit lidská a kočičí duše, jak je možné rozumět si beze slov, a jak bolí, když nás kočičí přítel opustí navždy, určitě ví, o čem je řeč.   A jak následně tuto krutou pravdu odmítáme přijmout, a ptáme se, proč zrovna my? A proč zrovna teď, a takhle ? Ač je smrt nedílnou součástí našich životů, nikdy nejsme na setkání s ní dostatečně připraveni.
Posléze si pořídíme dalšího kočičího kamaráda, a život jde dál, zůstávají krásné a zároveň bolestné vzpomínky .
Jenomže oni ti naši kočičáci přicházejí na svět s posláním, a když jej naplní, běží si klidně dál a nás tady nechají v slzavém údolí. Předtím nám  pomohou otevřít oči, poznat svět z jiného úhlu pohledu a třeba i lépe pochopit sami sebe.  A jen na nás pak je, jak jejich odkaz naplníme, aby se nám „vrátili“, abychom jejich pohled nacházeli v očích našich příštích miláčků.
Komu se podařilo vytvořit si rovnocenný vztah, nepovažuje kočky jen za pouhé čtvernožce, ale vidí v nich bytosti, které obohacují náš život a dávají nám poznat skutečný a čistý cit, který rozhodně není samozřejmostí u nás, rádoby „pánů tvorstva“.
K péči o opuštěné kočky  jsem se dostala způsobem zcela prostým, přesto osudovým - před 15ti lety si mě jedna kočičí cestovatelka sama odchytila, a aniž jsme se předtím kdy potkaly, kráčela přede mnou jako hrdý vojevůdce a vedla si mě domů. Zřejmě to tak chtěl sám kočičí Bůh, kdo ví ?
A pak už náš kočičí život plynul dál, v dobrém i zlém, každý nový začátek byl světlem v tunelu a každý konec těžkou ztrátou.


Od roku 2003 jsem mj. bojovala o záchranu života kocoura s následky vrozené genetické vady - těžkého diabetika s anémií ... Můj život fungoval v rytmu intervalů aplikace inzulínu a podpůrných léků, neexistoval klidný spánek, nebylo možné vzdálit se na více než několik hodin, které byly beztak provázeny děsivým strachem, v jakém stavu jej najdu po návratu.  Málokdo chápal a rozuměl – vždyť přece stačilo se konečně rozhodnout, a milosrdná euthanasie vše vyřeší ... ostatně, vždyť je to jen zvíře, a za ty peníze by sis mohla žít,slýchala jsem a čím dále více jsem začala selektovat lidské bytosti v mém okolí. Proč bych se měla falešně usmívat na ty, kteří nevidí nic než své sobectví? Proč bych měla poslouchat ironické řeči o mém bláznovství ? My přece chtěli jenom přežít ...
Hyperglykemie  střídala  hypoglykemii, následovaly záchvaty a křeče,ledviny to vzdaly, tělo zrazovalo, ale ta silná kočičí duše chtěla tolik žít ...   Domácí léčba se střídala s hospitalizací, infuzní terapie byla posléze denní nezbytností ... náklady na stabilizaci a veterinární péči dosahovaly astronomických výšin,ne vždy jsme se setkávali s profesionálním přístupem veterinárních lékařů a klinik, kde jsme patřili mezi velmi časté a stálé pacienty...
Byli jsme prostě vděčni za každý vybojovaný klidný den, a dokázali jsme si jej prožít naplno...
Tyhle roky považuji za nejbohatší a nejvzácnější období mého života, a jsem osudu za tuto životní zkoušku bezmezně vděčná.
Posledních šest týdnů,kdy již vše bylo ztraceno,jsem nedokázala krutou realitu tvora na kost vyhublého, s  vyholeným krkem i tlapkami a zdevastovanými tepnami po nespočtu odběrů krve zachytit na fotografii, uchovávám si jej v paměti jako silného a krásného, jemuž by nemoc na první pohled nikdo neuvěřil. Ptáte se, proč jsem jeho trápení neukončila mnohem dříve ? I v momentě, kdy tělo říkalo NE, jeho duše prosila o každou možnou chvilku na tomto světě, dokud to šlo, do poslední chvíle dával najevo naději, že bude lépe ...
Ten smutný moment, který jsme tak oddalovali, přišel 7.října 2005.
Byl krásný podzimní den, nádherné babí léto ...

Když usínal, pochopila jsem, proč se mnou tak dlouho byl.
S  posledním pohlazením jsem mu přísahala, že jeho poslání naplním.
Aby chaos konečně dostal řád.  Aby bolest a samota  neměla šanci.
Aby vše mělo svůj smysl, dokud je čas. On totiž ten kočičí život, stejně jako ten náš lidský, letí strašně rychle. A jak se tak snažíme předhonit ostatní, často míjíme sami sebe. Jenom chápat a litovat nestačí, je třeba skutečně pomáhat.
Místo slůvek útěchy, uslzených teorií, okázalého „držení palců“ a sladkobolných řečí o tom, co by bylo, kdyby – místo toho prostě pomoci podle svých možností či sil.  On totiž z malých kapek se stává každý oceán.
Ony totiž kočky, ač jsou krásné a inteligentní, skutečně samy o pomoc mňouknout nedokážou.  Potřebujeme se navzájem.
Děkuji těm, kteří nás pochopili a podpořili.  Děkuji těm, kteří tak hodlají učinit.
On totiž  život není tak černobílý, jak se nám může zdát ...
A přitom stačí tak málo – otevřít oči a vnímat všechny jeho barvy ...
Greyečku, děkuji Ti.  Nedovolím si Tě zklamat ...
A vím, že mi z toho vašeho kočičího nebe posíláš energii.
Aga Grey    7.11.2006                                                                          






neděle 10. června 2012

Magická kočka


Existují tři druhy zvířat které podle pozorování vydí duchy, astrální bytosti a jsou schpná vnímat i magii očima neviděnou. Jsou to psi, kočky a koně. Proč nikdo neví ale jsou případy kdy pes vydí ducha, to samé u koček. Kočka se někdy vyhne místu kam vždy chodila. Kočky mají vytříbený smysl pro astrální bytosti, typu démonů, andělů, skřítků apod., jsou případy kdy se kočka která jde po podlaze vyhne jednomu místu jako by na něm někdo stál ale vi na něm nikoho nevydíte. Psi jsou nadáni smyslem pro vnímání duchů a míst kde někdo zemřel násilnou smrtí. Pokud je na nějakém místě duch pes se obvykle choulí a vrčí, někdy je rekace opačná a pes se chová jako by ho někdo hladil a vlídně na něj mluvil. Koně stejně jako psi vnímají místo násilné smrti. Koně , kočky i psi mají velké nadání pro telepatii.

.....