 |
| Princovo |
Konečně po tak studené zimě, trochu tepla!!! Zima se nám pomalu rozpouští a vlhká zemina opět provoněla ovzduší pevně dávajíc najevo, že jaro je už opravdu blízko....no, pojď, pojď jaro!..Čekáme tady!...A je nás hodně!...I kočičky v útulku se právem tlačí do všech oken a zvědavě zkoumají, co se po zimě před okny objevilo nového. Ptáčci před okny plné kočiček, provokativně poletují a vyzpěvují si. Doslova se předvádějí v novém péřovém, jarním kabátku a překvapivě si sedají a provokují kočičky dokonce i na venkovním parapetu ........Však kdybychom na oknech neměly tu síť, viděli byste, jak umíme létat také my!....Viditelně se honí tahle výzva ke všem těm létajícím opeřencům, jejich krásnou, ušatou, kočičí hlavou!!! Sluníčko řádně vyhřívá stále obsazené deky za okny a koná tak všem kočičkám velikánskou zateplovací službu! Ty pod přívalem tolik očekávaných, ostrých paprsků, lechtajíc je do čumáčků, neustále prskají a kýchají...Ale z okna se nepohnou. Video, které se jim sotva okouká, jen tak neopustí. Tak vítej - jaro!!!
Redakce bruntálských novin ,,Náš domov", uveřejnila v tomto měsíci článek o ztraceném kocourovi Tadeášovi II. Tadeáška jsme si k nám přivezli před vánocemi 2011 z prodejny Second hand v Areálu Moravolend Bruntál. Kocourek, jak dnes již víme, pobýval na Lidické ulici kde se k němu mládež nechovala zrovna přátelsky. I když nebyl pravidelným tulákem, ocitl se v několika minutách, zřejmě jako přívěšek páru lidí, kteří jej v dobrém oslovili a kocourek bral toto oslovení jako výzvu - pojď s námi!!! Za chvíli se kocourkovi párek lidí ztratil z dohledu a znenadání se ocitl sám a opuštěn před obchodním domem Moravolend. Musela mu být v těchto mrazech určitě zima. Teplo, které sálalo z obchodního domu jej nejen přilákalo ale i vstup do areálu mu nebyl překážkou. Velmi se mu v prodejně Second Hand líbilo. Zde se stále někdo z lidí pohyboval a hlavně, dlouhé ošacení, které viselo většinou až na zem, mu zajišťovalo aspoň na chvíli bezpečný úkryt - mimikry. Po hodině pobytu, kde bylo teplo a kde se Tadeáš cítil určitě velmi dobře, přišla po telefonickém upozornění jedné ze zákaznic, naše chvíle. Tadeášek byl na tak velkého kocoura velmi krotký a tichý. Spíše v nás budil respekt. Vůbec nechápal proč musí opustit takové příjemné místo, kde mu nikdo nenadává, nebije ho a které si právě sám pro svůj pobyt objevil. Ale přesto bylo pro něj trochu podivné, že se v tomto pelíšku nic nepapá a nepije??? To jsme mu, ač překvapenému, kam zase jede, cestou vysvětlili. Tadeášek byl údivem z tolika koček v útulku, celý pryč. Bylo nám jasné, že na příval kočiček není vůbec zvyklý. Pes Baryk se stal ihned jeho neškodným kamarádem a klín ve spojení, teplých, lidských a laskavých rukou napovídal, že kocourek je veliký mazel, pouze však u dospělých nebo starších lidí. Dětí se bázlivě stranil. Dozajista - zlá, dnes už potvrzená, zkušenost!!! Tadeáš je velmi hodný a citlivý kocourek a dívat se na něj, jak tesklivě se dívá z oken útulku a vysílá do dáli prosbu - kdy že si pro mě ta milující osoba přijde, byla i pro nás viditelně velmi vzdálená. Pochopili jsme, že se Tadeášovi musí pomoci jinak. Článek uveřejněný v novinách byla jedinná možnost jak oslovit větší počet lidí a tak zvýšit procento úspěchu ke šťastnému shledání. Povedlo se!!! Kocourek poznal opatrovníky a oni jeho. Odkud pocházel, se však nemohl vrátit zpět. Místo jeho pobytu prošlo stavebními úpravami a tamní lidé změnili svá místa pobytu. Láska sice zůstala, ale nikdo si Tadeáška nemohl vzít k sobě domů. Nemohl, či NECHTĚL??? Paní, která by Tadeáška k sobě domů i přijala, si pořídila do bytu psa bojového plemene. To by zřejmě nedopadlo dobře a víme pro koho. Takže, kocourek Tadeáš, ač opět znovu nalezen, stejně jakoby stále ztracen. Bude to skoro měsíc od chvíle, kdy se Tadeášek šťastně setkal u nás v útulku se svými opatrovníky. Na to, že padly slzy a slova velké radosti i slibů, nejeví dodnes tito lidé o tohoto milujícího kocourka zájem. Ani vědomě ani materiálně!!! Jenže člověk je tvor slibující a zapomínající. To kočce vlastní BOHUŽEL není!!! V tomto případě bychom byli moc rádi, kdyby tato nepříliš krásná ale zato tolik častá lidská vlastnost, nechyběla ani Tadeáškovi. Bylo by mu líp a netrápil by se tolik. Je nutno podotknout, že od chvíle, kdy se v našem útulku objevili Tadeáškovi opatrovníci a slíbili mu opět společný domov a chvíle, Tadeášek je více hravý, přátelský a nepřestal na své znovuobjevitele opět trpělivě čekat. A do kdy? Do které doby? Jak je na Tadeáškovi opravdu vidět - dokud to bude nutné!!! Vždyť mu to přece slíbili!!!
I tak Ti Tadeášku přejeme hrozně moc síly ve Tvém rozhodnutí a budeme Ti tvou rodinu hledat raději sami!!! - Kočky Bruntál o.s.,
Redakce bruntálských novin ,,Náš domov", uveřejnila v tomto měsíci článek o ztraceném kocourovi Tadeášovi II. Tadeáška jsme si k nám přivezli před vánocemi 2011 z prodejny Second hand v Areálu Moravolend Bruntál. Kocourek, jak dnes již víme, pobýval na Lidické ulici kde se k němu mládež nechovala zrovna přátelsky. I když nebyl pravidelným tulákem, ocitl se v několika minutách, zřejmě jako přívěšek páru lidí, kteří jej v dobrém oslovili a kocourek bral toto oslovení jako výzvu - pojď s námi!!! Za chvíli se kocourkovi párek lidí ztratil z dohledu a znenadání se ocitl sám a opuštěn před obchodním domem Moravolend. Musela mu být v těchto mrazech určitě zima. Teplo, které sálalo z obchodního domu jej nejen přilákalo ale i vstup do areálu mu nebyl překážkou. Velmi se mu v prodejně Second Hand líbilo. Zde se stále někdo z lidí pohyboval a hlavně, dlouhé ošacení, které viselo většinou až na zem, mu zajišťovalo aspoň na chvíli bezpečný úkryt - mimikry. Po hodině pobytu, kde bylo teplo a kde se Tadeáš cítil určitě velmi dobře, přišla po telefonickém upozornění jedné ze zákaznic, naše chvíle. Tadeášek byl na tak velkého kocoura velmi krotký a tichý. Spíše v nás budil respekt. Vůbec nechápal proč musí opustit takové příjemné místo, kde mu nikdo nenadává, nebije ho a které si právě sám pro svůj pobyt objevil. Ale přesto bylo pro něj trochu podivné, že se v tomto pelíšku nic nepapá a nepije??? To jsme mu, ač překvapenému, kam zase jede, cestou vysvětlili. Tadeášek byl údivem z tolika koček v útulku, celý pryč. Bylo nám jasné, že na příval kočiček není vůbec zvyklý. Pes Baryk se stal ihned jeho neškodným kamarádem a klín ve spojení, teplých, lidských a laskavých rukou napovídal, že kocourek je veliký mazel, pouze však u dospělých nebo starších lidí. Dětí se bázlivě stranil. Dozajista - zlá, dnes už potvrzená, zkušenost!!! Tadeáš je velmi hodný a citlivý kocourek a dívat se na něj, jak tesklivě se dívá z oken útulku a vysílá do dáli prosbu - kdy že si pro mě ta milující osoba přijde, byla i pro nás viditelně velmi vzdálená. Pochopili jsme, že se Tadeášovi musí pomoci jinak. Článek uveřejněný v novinách byla jedinná možnost jak oslovit větší počet lidí a tak zvýšit procento úspěchu ke šťastnému shledání. Povedlo se!!! Kocourek poznal opatrovníky a oni jeho. Odkud pocházel, se však nemohl vrátit zpět. Místo jeho pobytu prošlo stavebními úpravami a tamní lidé změnili svá místa pobytu. Láska sice zůstala, ale nikdo si Tadeáška nemohl vzít k sobě domů. Nemohl, či NECHTĚL??? Paní, která by Tadeáška k sobě domů i přijala, si pořídila do bytu psa bojového plemene. To by zřejmě nedopadlo dobře a víme pro koho. Takže, kocourek Tadeáš, ač opět znovu nalezen, stejně jakoby stále ztracen. Bude to skoro měsíc od chvíle, kdy se Tadeášek šťastně setkal u nás v útulku se svými opatrovníky. Na to, že padly slzy a slova velké radosti i slibů, nejeví dodnes tito lidé o tohoto milujícího kocourka zájem. Ani vědomě ani materiálně!!! Jenže člověk je tvor slibující a zapomínající. To kočce vlastní BOHUŽEL není!!! V tomto případě bychom byli moc rádi, kdyby tato nepříliš krásná ale zato tolik častá lidská vlastnost, nechyběla ani Tadeáškovi. Bylo by mu líp a netrápil by se tolik. Je nutno podotknout, že od chvíle, kdy se v našem útulku objevili Tadeáškovi opatrovníci a slíbili mu opět společný domov a chvíle, Tadeášek je více hravý, přátelský a nepřestal na své znovuobjevitele opět trpělivě čekat. A do kdy? Do které doby? Jak je na Tadeáškovi opravdu vidět - dokud to bude nutné!!! Vždyť mu to přece slíbili!!! I tak Ti Tadeášku přejeme hrozně moc síly ve Tvém rozhodnutí a budeme Ti tvou rodinu hledat raději sami!!! - Kočky Bruntál o.s.,