neděle 11. října 2015

září

motto měsíce:
          ...uvážíme-li kvalitu kočičí čistoty, 
     přítulnosti, trpělivosti, důstojnosti a odvahy,
 které jsou kočkám vlastní - ptám se,
 kolik z vás by dokázalo být kočkou...???




...kočičí fanoušek...


...krátké zprávičky z Princova...

...v útulku již navečer přitápíme...
...autem sražené koťátko Matýsek...
...podpořte nás...
...příběh Micinky...
...nezvaný host na Paramonu...
...pohlaď mě...!!!
...chcete mě...???
...Den zvířat...!!!
...zapojte se...
...momenty útulku...



...v útulku již přitápíme...

I když stále doposud trvají nádherné, podzimním sluncem zalité teplé dny, v útulku prochladlé stěny starého domu svědčí o tom, že léto je již na odchodu. Kočičky si v těchto večerech, stále ve větším počtu polehají kolem kamen a většina se k sobě schoulí jen aby si udržely více, pro ně tolik vzácného tepla. Svými pohledy nás prosí...kdy už konečně zatopíte...!!!???... Ríša Běliček s maminkou na tento pohled reagovali tak, že se ihned rozhodli a zakoupili kočičkám noční dřevěné brikety ve výši 5000,- korun. Odezva byla úžasná...!!!...a.my hrozně za kočičky děkujeme...!!!



...autem sražené kotě - Matýsek...


Oddaný milovník kočiček a úžasný pracovník útulku - pan Kroupa, namířil jako každý den své rychlé kroky opět ke kočičkám. Před útulkem, na pokraji cesty jej zarazil pohled na nehybnou hromádku čehosi co na cestu vlastně nepatří. Jaké bylo jeho zděšení když se na okraji vozovky začalo pomalinku a viditelně bolestně, zvedat malé, rezavé, tříměsíční kotě. Ze samozřejmostí sobě vlastní, jej odnesl k nám do útulku. Po prohlídce jsme zjistili, že koťátko srazilo zřejmě auto a k jeho smůle jej protočilo i kolem osy svého kola. Řidič samozřejmě na svůj čin nereagoval a odjel pryč aniž by tomuto malému kočičímu dítěti pomohl, přestože se vše stalo právě před kočičím útulkem. I po tak obrovském nárazu, malý Matýsek kupodivu jevil známky bystrosti a přítulnosti. Matýsek sice své zranění životně ustál, ale pravou přední nožku má zlomenou v kolínku a  navíc celou přední pacičku vytrženou z ramenního kloubu. Amputace dle lékaře by pro Matýska v dané chvíli nebyla příliš vhodná a tak pouze čas ukáže jak se kocourek v intervalech svého růstu vyrovná se svým zraněním sám. Malý Matýsek je kupodivu v těchto dnech tak aktivním koťátkem, že při hrátkách s ostatními kamarády si opravdu jen málokdo všimne tohoto zranění. A sám Matýsek...???...viditelně svůj problém neřeší...!!!!!!


...podpořte nás...!!!

Snažíme se zajistit kočičkám veškerou péči, ale to vše je bohužel spjato i s financemi. Proto bychom chtěli oslovit všechny hodné lidičky, kterým není osud opuštěných či týraných kočiček lhostejný, aby přispěli jakoukoli částkou na konto Kočky Bruntál z.s., či formou krmiva přímo v útulku. Budeme Vám vděčni i za malou pomoc i za vlídná slova...Věřte, že není nic krásnějšího, než zachránit bezbrannou kočičí dušičku a vrátit jí opět chuť do života. Vše, co děláme pro naše „bezdomovce“, děláme rádi a s láskou!!!!!

...děkujeme všem milovníkům zvířat za podporu...!!!!
č.ú:236711407/0300
   


...příběh Micinky...


...nezvaný host na Paramonu...

V Suché Rudné u Bruntálu kolem penzionu Paramon se dle pamětníků a návštěvníků potuloval a o kousek zbylého jídla denně žadonil, starý kocourek. Pro většiny návštěvníků penzionu, kocourek nehezký a nelibý a určitě i nezdravý!!! U některých tento zanedbaný kocourek vzbuzoval sice lítost, ale společenská etika jim zakazovala se o toto zvíře viditelně, před zraky ostatních postarat. Nebylo přece vhodné se natolik snížit a hladového kocoura, mnoho let bez domova, třeba jen na krátký okamžik nakrmit. I přesto, kocour byl vždy i za to málo všem, velmi vděčný. Ale častěji než kousíček zbylého masa od oběda strávníků se dočkal pouze suchého chleba. Jako vězeň, který byl  dle svého zjevu posouzen a lidmi neprávem odsouzen k bídě a pomalému zatracení.

Paní Muellerová -  brněnský, náhodný host penzionu Paramon. Laskavý člověk, kterému od prvního pohledu na kocoura bylo jasné, že zvíře potřebuje nutně pomoc!!!
Sama si vyhledala kontakt nejbližšího útulku a zorganizovala na své náklady jak převoz tak i pobyt kocoura, který finančně v našem útulku i podpořila. Kočičku jsme řádně prohlédli, odčervili a odblešili a také jak se sluší, ihned řádně nakrmili. Hladový a celkem bezzubý Míša, měl před sebou v kotci misku s masenkem, granulkami, a se smetanou. Rychlost /opravdu vteřiny/ s jakou mizel obsah v každé misce se nedá přesně ani vylíčit. Pouze slzy radostí ze záchrany této zbloudilé, střapaté bytosti se nám všem draly do očí. Kocourek Míša, který je dnes velmi vděčný za svou záchranu je zřejmě velmi starý, odhadem 15-ti letý a nekastrovaný štramák. Všichni v útulku jej velmi milujeme a jako dítě střídavě v náručí nosíme. Míša je za tak nečekanou péči, která se mu ode všech dostává, neskonale vděčný a svůj dík za svou záchranu a znovu nalezení střechy nad hlavou nám dává velmi, opravdu velmi, najevo....tak Míšo  - vítej konečně opět doma...!!!


...zamysleme se prosím všichni...!!!
...vždyť přece to, jak zvířata v přírodě přežívají a jak nezdravě či utrápeně vypadají je samozřejmě ukázka toho,
 jací jsme vlastně my - lidé...!!!


...vždyť už mě pohlaď konečně...!!!


                                                      

...chcete mě...???



Sandra

         
                         Kristínka  

Matýsek
         
             Kája                                       Anička




                 Mourek                                                                            Lukášek


...Den zvířat...

Mezinárodní den zvířat vznikl v r. 1931 a byl založen ekology, kteří upozornili na ohrožený druh zvířat. Tento svátek všech zvířat poté, připadl každoročně na 4.října, kdy v tento den slaví i svůj svátek patron všech zvířat sv.František z Assisi. Františkovi se vždy zdálo, že jej zvířata chápou lépe než lidé, jsou k němu upřímná a neznají přetvářku. Velmi rychle zjistil, že je s nimi šťastnější a v jejich přítomnosti spokojenější.
V době, kdy se lidé k sobě chovají většinou s vypočítavostí a přáteli jsou pouze po dobu kdy je to pro ně výhodné, vzpomeňme i my v tento den na zvířata, která jsou neodmyslitelnou a nesmírně důležitou součástí našeho světa. Náš vztah ke zvířatům by neměl být ale vstřícný pouze jen v tento den. Dostáváme všichni velkou příležitost k vyjádření svého postoje.Všímejme si více zvířat ve městech, v parku, na zahradách či v lese anebo u řek. Právě my bychom měli dohlídnout, aby se těmto zvířátkům vedlo alespoň z poloviny tak dobře jako těm, které máme doma! Aby měly vždy trochu jídla pro sebe a mladé a aby je nikdo netýral a zbůhdarma nezabíjel!!! Proto 4.října přijďte domů, či do útulků s tou nejchutnější kostičkou, konzervou, kapsičkou či granulkami, nebo svému zesnulému zvířecímu kamarádovi zapalte svíčku a věnujte mu alespoň krátkou vzpomínku. Neboť o tom Mezinárodní den zvířat je!!!!!
František z Assisi to řekl krásně za nás za všechny...


...se zvířaty jsem nesmírně bohatý...!!!
                                                                                                               
...zapojte se...

Pomáhejte, kde je potřeba,
zapojte se a staňte se členy!!!
...členové spolku jsou ti, 
kterým záleží na osudech opuštěných a týraných zvířat, 
dáváme jim nový domov, zachraňujeme jejich životy 
a z členských příspěvků hradíme jejich léčbu.
 Chcete se přidat...???

                                                              tel: 776 839 044
...momenty útulku...