26.02.2013
V Ruprechticích úřadoval tyran. Kočku omotal strunou z kytary
Liberec - Před neznámým tyranem zvířat varuje rodina Kohoutových z Ruprechtic. Jejich kočku chytil do drátěného oka, které jí v pase málem uškrtilo. Bez pomoci veterináře by zemřela.
„Přišla
domů už s drátem omotaným kolem břicha. Muselo ji to strašně bolet, protože na sebe nenechala nikoho sáhnout, ani přiblížit. Byla v šoku," popsala shledání se svým čtyřnohým mazlíčkem důchodkyně Blažena Kohoutová. Její kočka asi v ulici Havraní, kde sdílí rodinný domek, někomu vadila.
Veterinář Čeněk Červený, který kočku ošetřil a kleštěmi jí zbavil drátu, varuje
ostatní majitele zvířat před strůjcem pasti.
„Nemohlo jít o náhodu. Podle mě to byla kytarová struna, na které někdo udělal oko a přivázal to třeba do díry v plotu, kudy kočka prolézala. Typická pytlácká past na malá zvířata," soudí zvěrolékař.
Kočce musel dát injekci sedativ, aby si nechala strunu odstranit. Po jejím důkladném prozkoumání usoudil, že na jejím konci byla ulomená.
„Myslím, že kočka se v pasti tak dlouho mlela a cukala, až oko utrhla a utekla i s ním. To jí v podstatě zachránilo život, skončila jen s přiškrcenými vnitřními orgány," dodal.
Kdo by mohl takto nelidským způsobem mít spadeno na kočky a
psy v Ruprechticích, nechce nikdo ani domyslet. S největší pravděpodobností člověk ze sousedství, jemuž třeba znečistili dům nebo
zahradu.
S velkou pravděpodobností půjde o sadistu, který se v tom ale vyžívá. Jak potvrdila majitelka kočky, nejde o první případ v celé čtvrti. Některá zvířata prý zmizela nadobro. Skončila snad právě v takových drátěných smyčkách, udušená
31.01.2013
Nepochází vaše čivava z klecového velkochovu?
Andrea Dunová se zachráněnou čivavou. Autor: Libor Běčák
31.1.2013 18:59
Region - Několika zbídačeným čivavám zachránili život lidé, kteří je vykoupili z velkomnožíren. U dalších přišla veterinární péče příliš pozdě. Všechny týrané čivavy jsou fenky a v množírnách byly v drátěných klecích byly drženy pouze za účelem plození štěňat. Ta z nich chovatelé vyjímali zásadně pomocí císařských řezů, často prováděných neodborně.
Havířovská terapeutka Andrea Dunová, která léčebné metody aplikuje i u zvířat, tvrdí, že na zvířatech je patrné i trýznivé zacházení: mají zlomené nebo vykloubené nohy nebo poraněné oči, některé neslyší a vesměs mají vylámané zuby, jak se snažily z klecí vykousat.
„Nejsem žádná aktivistka, ale tohle se mě dotklo takovým způsobem, že o tom nelze mlčet. Na pracovnícestě na Slovensko mě známá požádala, abych jí v množírně vyzvedla pět fenek. Do té doby jsem neměla tušení, jak se čivavy chovají. Pohled na množírnu mě doslova vyděsil. Fenky jsou tam drženy v klecích, nemají pohyb, neznají venkovní prostředí, křiví se jim kosti, trpí klouby a po opakovaných porodech jsou doslova zbídačené a na pokraji života."
O několik čivav se teď stará u sebe doma. „Zajistili jsme jim péčiveterináře, který se také nestačil divit, čím vším fenky prošly. Bohužel, nepodařilo se je zachránit všechny," dodala Dunová.
Havířovský veterinář Zbyněk Horák Deníku potvrdil, že fenky byly v chovu ošetřovány neodborně. „Císařský řez byl u některých veden v místech, kde se běžně neprovádí. Fenky měly zdevastované dělohy i střeva, zanícené rány, vnitřní krvácení a jejich celkový stav svědčí o neodborném způsobu péče," řekl veterinář při kontrole jedné z operovaných čivav.
Provozovatelé množíren těží ze zájmu trhu o malé domácí psíky. Aby poptávku uspokojili, produkují štěňata ve velkochovu.
„Zatímco o psy se ještě jakž takž starají, aby u nich zajistili plodnost, fenky mají doslova na produkci. Ty, které nepřežijí, nahrazují dalšími. Protože lidé chtějí co nejmenší čivavy, nechávají se rodit i fenky, které nemají doporučenou váhu," tvrdí Andrea Dunová.
Dodává, že v úděsných podmínkách chovu se těmto chovatelům nemůže dařit produkovat zdravá štěňata.
„Do prodeje jdou jen ta nejzdatnější, ostatní je odpad, který se likviduje. My máme fenky ze slovenské množírny, ale podobné jsou i v tuzemsku. Lidé by měli věnovat velkou pozornost, z jakého chovu si štěně vybírají, měli by chtít vidět rodiče, případně se poradit s veterinářem nebo zkušeným chovatelem," doplnila Dunová.
www.tvportaly.cz/havirov/28768-rodina-z-havirova-zachranila-tyrane-civavy-aktualizace
...
Sledujte reportáž TV PRIMA O MNOŽÍRNÁCH, jak psi žijí ve velkochovech a jak moc zákony hlídají chovatele..
...
Dopis od manažerky útulku – anonymně v North Carolina, USA
Myslím, že naše společnost se potřebuje velké probuzení. Jako manažer útulku se s vámi všemi podělím
Především byste vy, množitelé a prodejci, měli pracovat alespoň jeden den tam “vzadu” v útulku.. Možná, kdybyste viděli, jak se vytrácí život z těch smutných, ztracených a zmatených očí, možná byste změnili svůj názor na množení a prodávání zvířat lidem, které vlastně ani neznáte.
To štěně, které jste právě prodali velmi pravděpodobně skončí v mém útulku jakmile už nebude tím roztomilým malým štěnětem. Jak byste se cítili, kdybyste věděli, že tento pes, kterého jste dali do útulku se z něj na více jak 90procent nikdy nedostane? Čistokrevný nebo křížený! Asi 50procent všech psů, kterých se majitelé vzdají nebo jsou toulaví, a kteří se dostanou ke mně do útulku jsou čistokrevní.
Nejobvyklejší výmluvy, které slyším: “Stěhujeme se a nemůžeme vzít svého psa (nebo kočku)” Opravdu? Stěhujete se do místa kde nejsou povolená zvířata?
Nebo lidé říkají “Ten pes vyrostl více než jsme si mysleli” Jak velký jste si mysleli, že bude Německý ovčák?
“Nemáme na ní/něj čas” Opravdu? Pracuji 10-12 hodin denně a stále mám dost času na svých 6 psů!
“ Ničí nám zahradu” Co kdybyste z nich udělali součást své rodiny?!
Vždy mi říkají “Nechceme procházet tím stresem, abychom mu našli místo, kde by mohl být, víme, že se určitě adoptuje, je to hodný pes”.
Je více než pravděpodobné, že váš pes nebude nikdy adoptován a jak myslíte, že je pro něj stresující být v útulku? Řeknu vám to - vaše zvíře má 72hodin na to, aby našlo novou rodinu od chvíle co ho zde zanecháte. Někdy trochu déle pokud není útulek plný a pokud váš pes zůstane naprosto zdravý. Pokud nastydne, umře.
Vaše zvíře bude zavřeno do malého výběhu v místnosti s dalšími minimálně 25ti štěkajícími a naříkajícími psy. Bude se vyprazdňovat tam kde spí, tam, kde jí. Bude v depresi a bude neustále naříkat za rodinou, která ho opustila. Pokud bude patřit váš pes mezi ty šťastné, budu mít ten den dostatek dobrovolníků, aby ho vzali na procházku. Pokud je mít nebudu, jedinou pozornost, kterou váš pes obdrží, bude mísa jídla, kterou mu podstrčíme pod mříží a vyčištění kotce silným proudem vody.
Pokud je váš pes velký, černý nebo typově “bull” (pitbull, rotvajler, mastiff atd.) byl již pravděpodobně utracen ve chvíli kdy vycházíte ze dveří.
Tito psi se prostě neadoptují. Nezáleží na tom jak sladcí jsou a jak skvěle jsou vychováni.
Pokud váš pes není adoptován během 72hodin a útulek je plný, bude utracen. Pokud útulek není plný a váš pes je milý a oblíbené rasy, může se jeho utracení oddálit. Ale ne na dlouho. Většina psů si během chvíle začne bránit svůj kotec, (většinou do týdne) a jsou tedy utraceni pro agresi. I ti nejsladší pejsci se v tomto prostředí změní. Pokud to váš pes zvládne přes všechny tyto překážky, ale dostane kašel či infekci, bude utracen, protože útulky zkrátka nemají prostředky zaplatit ani 100 dolarovou péči.
Těm z vás, kteří nikdy nebyli svědky utracení perfektně zdravého a vystrašeného zvířete, přiblížím jak vypadá eutanázie.
Nejdříve se vašemu psovi nasadí vodítko. Vždy vypadají tak šťastně, vrtí ocasem, protože si myslí, že jdou na procházku. Ale jen do té chvíle než dojdou k “Té Místnosti”. Každý z nich zešílí a snaží se za každou cenu dostat od dveří. Musí cítit zápach smrti nebo cítí všechny ty smutné duše, které tam zůstaly, je to zvláštní, ale děje se u každého jednoho z nich. Váš pes nebo kočka bude “zkrocen” a přidržen jedním až dvěma vet asistenty, záleží na velikosti a na tom, jak moc vystrašení jsou. Pak přejde veterinář k procesu - k eutanázii. Najde si žílu na přední pacce a píchne vašemu psovi či kočce injekci tzv “růžové tekutiny”. Doufejme, že vaše zvíře nezačne panikařit z toho, že je v těsném objetí vet techniků. Viděla jsem vyrvané jehly z nohy a byla jsem pokrytá krví a ohlušena bolestným kňučením a křikem. Vaši psi a kočky “nejdou hned spát” někdy jsou v bolestivých křečích, někdy lapají po dechu a někdy se sami na sebe vyprázdní…
Když toto všechno skončí, tělo vašeho psa je nacpáno do velkého mrazáku vzadu v útulku se všemi těmi ostatními zvířaty, která byla usmrcena před tím vaším, a čekají na vyzvednutí jako odpadky. Co se stane dál? Kremace? Odvoz na skládku? Vyškvaření do jídla pro psy? Nikdy se to nedozvíte a ani na to nebudete myslet. Vždyť to bylo jen zvíře a vždycky si můžete přeci koupit nové, že?
Doufám, že ti z vás, kteří toto čtou nikdy nedostanou tento obrázek z hlavy, tak jako já, když se každý den vracím z práce.
Nenávidím svou práci, nenávidím fakt, že existuje a nenávidím fakt, že vždy bude existovat, dokud se vy lidé nezměníte a neuvědomíte si, že ovlivňujete mnohem více životů než jen ten svého psa, kterého jste se takovým způsobem zbavili.
Zhruba 9 až 11 MILIONŮ zvířat umírá každý rok v útulcích a jen vy to můžete zastavit. Dělám co mohu, abych zachránila každý život, který se dá, ale záchranné stanice jsou stále plné a každý den přichází o mnoho více zvířat než se podaří umístit.
To hlavní co tím chci říci – NEMNOŽTE A NEKUPUJTE ZATÍMCO V ÚTULCÍCH ZVÍŘATA UMÍRAJÍ!!
Můžete mě nenávidět pokud chcete. Pravda bolí a realita je jaká je. Já doufám, že tímto změním názor alespoň jednoho člověka na množení svých psů, na to, aby dali své milující zvíře do útulku, na to, aby koupili psa… Doufám, že jednou někdo přijde ke mně do útulku a řekne “přečetl jsem váš dopis a chci adoptovat”. PAK BY TO STÁLO ZA TO!