moto měsíce:
Kdyby bylo možno zkřížit člověka s kočkou, pak by byl mnohem dokonalejší. Jen kočka by si značně pohoršila.
(Mark Twain)
...krátké zprávičky z Princova...
...byli jsme na návštěvě...!!!
...Bondík...oběť lidského selhání...
...malou Tínu nechali o hladu...!!!???
...koťátko Johanka krůček od smrti...
...Baryk - cestovatel...
...bezbranná Mašlička...!!!
...kocourek Niko v adopci...
...kočička Mařenka - našla úžasnou rodinu...!!!
...čičiny - večeře...!!!
...Lucinka z Hustopeč nad Bečvou...
...byli jsme na návštěvě...
Malý Silver a malá Tečka se mají u paní Buksové z Bruntálu opravdu skvěle!!!! Celá rodina koťátka hrozně miluje a hlavně děti našly v těchto dvou chlupáčcích, opravdové a věrně oddané kamarády. Teplo, prostor ke hrám a hojnost jídla je u této rodiny pro tyto koťátka samozřejmostí!!!
...my vás hrozně chválíme...!!!...a přejeme krásné, společné okamžiky co nejdéle...!!!...děkujeme...!!!
...Bondík...
Tříletý, rezavý kocourek, milující dobrodružství, které poskytuje volná příroda a okolí svého, doposud bezpečného a klidného útočiště. Bondík - vždy důvěřivý na lidské slovo se jeden sobotní večer zvědavě vydal po zvuku hlasitého hudeního burácení, které vyhledává společnost oděnců ve vysokých kožených botech a vestách, patřičně podpořeni tvrdým alkoholem. Svou vášeň pro tento bludný život, dekorují svými oddanými, na povel všehoschopnými - bojovými psy. Večerním ovzduším se táhla vůně pečeně a tak se Bondík nechal těmito lidmi /pokud se dají takto nazvat/, libým slovem přilákat v důvěře, že mu bude poskytnuta také aspoň troška voňavé, pečené dobroty. O dnešní večeři bude mít Bondík aspoň takto dobře postaráno. Jenže nepočítal s obrovským překvapením, které mu tato lidská sebranka ve velké legraci připravila. Nejenže kocourka lstivě přilákala, ale ještě mu na ocásek přivázala kus hadru a za velkých radostných projevů, cár zapálila. Bondík v nečekaných bolestech a v šíleném strachu co bude dál se snažil dostat ze spárů této násilnické tlupy, která mu bránila, jak jinak, dostat se z obklíčení. Velký pud sebezáchovy, chytrost a mrštnost kočky, kocourkovi pomohla dostat se z nebezpečného, pro něj tolik místa. Avšak jeho utrpení se znásobilo ve chvíli, kdy se tato banda /jak jinak je nazvat/, rozhodla na nešťastného kocourka poslat ještě svého oddaného a zuřivě naladěného, bojového psa. Jen zázrakem a z posledních sil se Bondík zcela vyčerpaný a hrozně vystrašený, přibelhal do svého známého úkrytu ke svým majitelům. Konečně doma...!!! Žalostně vyhlížející stav Bondíka, vyburcoval starší pár k jeho okamžité záchraně. Prosebný telefonát do našeho útulku, žádající kocourkovi naši pomoc, zněl téměř plačtivě...co máme dělat...???...kocourek se nedá chytit...!!!...on nám umře...!!! Bondík odmítal jakékoli lidské dotyky a svým syčením dával najevo velké nepřátelství dokonce i svým láskyplným majitelům. Majitelé byli z něj strašně a z jeho nečekaného, k nim přístupu, nešťastní!!!...dovezte ho...!!!...musíte ho chytit...!!!...ihned...!!!...dovezte ho...!!!... zněla naše výzva, která posunula starší pár k obrovské odvaze před útočným ač vlastním kocourkem a po hodince přivezli oba, očividně agresivního kocoura do našeho útulku. Silná antibiotika a neustálá každodenní péče zřízenců útulku, zachránila vlastně Bondíkovi život. I my ošetřovatelé, jsme se o Bondíka tehdy opravdu báli. Nevěděli jsme, jak dalece je poškozena psychika a v jakém rozsahu bakterie po kousajících zubech ničivě postoupily. Velké otvory po kousancích v zadní části tělíčka kočky se podnes stále hojí a ohořelý ocásek Bondíkovi museli lékaři amputovat. Ale ani to na kráse a vděku nádherného, rezavého kocourka nic neubralo. Avšak přece se něco změnilo!!! Bondík má vybrané dny, kdy se k člověku přiblíží pouze jen na dotek, ale většinou, když je v naší, lidské společnosti, tak je stále ve střehu a někde, opět v skrytu duše čeká lstivý útok, od zákeřného, kdysi tolik milujícího člověka. Kocourka jsme právem přejmenovali na Bonda, /Bondíka/ neboť svou chytrostí a rychlostí se dostal ze spárů tolik převyšujícího silou, nepřítele a tím se může pochlubit pouze známý filmový hrdina, James Bond ale také náš odvážný, rezavý kocourek - Bondík!!!
Přejeme Bondíkovi pouze krásné dny v našem útulku!!! Majitelé svého kocourka velmi často navštěvují a těší se jeho stále lepší a lepší kondici...
...koťátko Tína...
Tříměsíční, kočičí panenka. Ve snaze se každému zalíbit a ihned každé návštěvě dát najevo...já jsem přece tady...!!! odvedla si jednoho dne mladá žena s dětmi malou Tínu domů, že děti budou mít krásnou kočičí společnost. Každodenní telefonát nás však ujišťoval jak je Tína v pořádku a velmi spokojená. Avšak v tónu hlasu nové majitelky koťátka se nám cosi nezdálo!!!??? Přijeli jsme jednoho večera na danou adresu a raději nečekaně. Koťátko nespalo jak nás nová majitelka ujišťovala se synkem v posteli, ale byla nalezena v koupelně, kde bylo zhaslé světlo aby večer nikoho nerušila. Tína byla hrozně vyhublá, chtělo se nám vzteky brečet...proč si ji berete, když se nestaráte...!!! bez vysvětlování jsme si koťátko odnesli. Celé dvě hodiny Tína pouze jedla a jedla. Měli jsme obavu, že ji snad praskne bříško. Bylo nám ji hrozně líto, co musela díky nám prožít. Dnes je Tína opět doma v útulku, hraje si se svými kamarády ale její tolik radostná povaha k člověku se očividně změnila. Je opravdu pro nás těžké najít dobré majitele pro tolik kočiček v útulku. Již nejsme tolik radostně nakloněni, když přijde někdo z dotazem, zdali si může vybrat kočičku z útulku. Ke každému novému majiteli dnes přistupujeme z prvotní nedůvěrou, díky takovýmto případům. Lidé dokáží slíbit cokoli. Je smutné že na taková lživá rozhodnutí doplácí nejen zvířata, ale i někdy samotní lidé. Občas dokážeme zakročit včas, ale jsou i bohužel smutné dny, kdy člověk zklame nejen svěřené kočičky ale i nás - zřízence útulku...!!!
...koťátko Johanka...
Johanka, tříměsíční, kočičí kráska. Velká hlavička, kouzelná očička. Johanku nám přinesla do útulku mladá žena s tím, že byla na návštěvě u svých známých a zde objevila koťátko, kterému viselo od zadečku v délce 7cm tlusté střevo. Majitelé nejenže nechali kotě v bolestech dva dny trpět, ale rozhodli se, že jej nebudou nijak léčit. Takže po víkendu jestli to kotě přežije, půjdou jej obřadně na veterinu uspat. Johanka byla od první chvíle velmi statečná a jevila se svým rozhodnutím vše a za naši spolupráce, společně boj zvládnout.To nám dodalo tolik síly, že jsme začali o Johanku náležitě bojovat. Vyplatilo se!!!! Johance pomohly na zadečku dvakrát opakované zákroky / pevné stehy/ aby vysunuté střevo, získalo nejen své místo ale i svou tolik důležitou funkci. Při nechvalné prognóze, kterou nám pan doktor na závěr zákroku sdělil, jsme dbali o Johanku ještě stále s vyšší péčí. Dnes je Johanka velmi krásné koťátko, kterému chutná nejen dobré papání a lumpačení s kamarády ale vychutnává si dostatečně i lidské mazlení.
Johanko - opravdu hodně zdraví!!!
...Baryk cestovatel..
Baryk - rezavý kříženec našeho útulku si na nezájem lidské pozornosti opravdu nemůže stěžovat. Nejenže je denně venčen na dlouhé procházky a volné výběhy, ale lidská kamarádka - paní, která mu tento, každého psa vysněný komfort dopřává, si jej vzala na pár dní k sobě a ke svým třem kočičkám, domů na návštěvu. Baryk byl jako v nebi!!! Tolik péče!!! Samé dobroty!!! Klídek a úplně jiné lože, to doposud ještě nezažil. Baryček po návratu do útulku, nám vše důkladně a po svém, dopodrobna sdělil. Z obrovsky hlučného jeho výkladu, jsme pochopili, že zážitek z výletu byl vrcholný!!!...ale jsem rád, že jsem opět doma!!!!... Po tomto překrásném výletu, plných krásných informací a úžasných zážitků, Baryk prostě padl vyčerpáním na svoje oblíbené křeslo a my s chápajícím úsměvem a velkou radostí, jsme mu udělali na památku tohle krásné foto!!! ....máme Tě moc rádi Baryčku a také paní Š....., která Ti takto krásně zaplňuje Tvou psí dušičku a obětavě se o Tebe takto stará, děkujeme moc!!!!
...bezbranná Mašlička...
Mašlička je překrásná, tříletá, kočičí dáma. K nám do útulku ji přivezl z Meziny u Bruntálu, postarší pán, že se u jeho domu toulá a ve zdejším okolí, ji ještě neviděl. Sedává uprostřed hl.cesty a kouká do dáli....bojím se, aby ji nesrazilo auto...on sám si ji ponechat nemůže, kvůli ostrému na kočky, psu. Jak jsme zjistili, Mašlička měla dříve, svého mužského majitele. Její projevy a návyky nasvědčovaly, že byla vychovávána v bytě bez společnosti zvířat. Majitel Mašličky se z neznámých důvodů rozhodl, že se ji zbaví podlým lidským činem a bez jakékoli šance pro ni, na venkovní přežití, ji vyhodil ze svého auta na cestu a s chladným sebevědomím z místa odjel. Mašlička nechápala co se stalo, co vlastně provedla zlého, že si vysloužila takový ortel. Uprostřed cesty hleděla za vzdalujícím se autem a člověkem, kterého opravdu milovala. Neznalá prostředí, nevěděla co si počít a kam se podít. Po několika hodinách marného čekání, Mašlička pochopila, že se pro ni nikdo nevrátí. Hledala tedy útočiště v blízké vesnici u každého domu, připomínající ji tolik milovaný domov. Nedočkala se však ani zde žádné přízně až zmíněného jejího zachránce. Mašlička však v našem útulku od prvního dne nechtěla být. Měla velký strach z tolika koček, neměla zde svého a pouze jen a jen pro sebe, milovaného člověka. Schovávala se do boudiček, pod postele a nekomunikovala vlastně s nikým. Dávala nám najevo, že tohle není opravdu její domov, a že raději umře!!! Mašlička přestala jíst, hubla, málo pila a psychicky se hroutila z prostředí ve kterém se proti své vůli ocitla. I přes naši obrovskou snahu a péči by se její volba naplnila, kdyby jednu pečovatelku nenapadlo...víš co, i když mám doma čtyři kočky, já to zkusím a vezmu si ji k sobě domů...Spásná myšlenka, zachránila Mašličce život!!!!! Mašlička hned v první vteřině pobytu v bytě poznala dávné i když cizí podmínky, proběhla takřka bleskem celý byt a najednou ji nevadily ani čtyři kočičí společníci. Usadila se ve vteřině pod stolem a v další chvíli se uvelebila v obýváku na sedačce. Očichávala dokonce misku z jídelkem!
...povedlo se...!!!...to je ono...!!!...konečně...!!!...JO!!!!!
Měli jsme obrovskou radost!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Z lehýnka se pouštěla sama do stravy a polizovala vodu. Oddychly jsme si! Dalším dnem začala jíst opět o trochu více a celá kondice se viditelně po týdnu změnila. Stala se z ní přítulná, obrovsky oddaná společnice. Každý krok své nové majitelky z obavy před další ztrátou člověka - následovala. Kočička začala dokonce i přibývat na váze. Mašlička je u nové majitelky již celý měsíc a zdá se, že ji pobyt v bytě velmi prospívá. Kočička by však velmi uvítala, kdyby si ji osvojila rodina, která by ji měla opravdu stejně ráda jako její nová, dočasná majitelka a získala tak svůj nový domov navždy!!!!
...Najde se někdo, kdo si Mašličku pro její vznešenou lásku k člověku, také zamiluje a nabídne ji svůj klidný a trvalý domov...???
tel:776 839 044
...kocourek Niko v adopci...
Před nedávnem k nám do útulku přišel mladý muž jménem Nikola, zda bychom mu nevybrali pro jeho nemocného tatínka a do bytu koťátko aby bylo zrovna tak milé a stále rošťácky naladěno jako to, které si od nás odnesl před rokem. Mladý muž se stěhuje od rodičů a svou střapatou krásku si bere s sebou do nového bytu. Aby tatínkovi nebylo smutno po malé Katy, chtěl by mu udělat překvapení v podobě malého koťátka. Vybrali jsme malého mourečka s obrovskýma očima a neposednýma nožkama. Na dotaz, jak jsme se tatínkovi zavděčili???...Je super!!!!...nedá ničemu pokoj...táta je z něj nadšený a dal mu jméno po mě - Niko...!!!...Děkuji...!!!!opravdu moc...!!!
Vaše radost, naše obrovská spokojenost!!!
...Kočky Bruntál...
...kočička Mařenka v adopci...
Jednoho všedního odpoledne k nám do útulku přišla paní Langrová s manželem s tím, že by chtěli do bytu a ke svým malým třem dětem, vhodnou kočičku. Paní Langrovou jsme trochu vyzpovídali a během hodinky jsme vybrali kočičku Mařenku. Mařenka je dvouletá kočičí máma, která své děti již zdárně odchovala a netušila, že půjde do bytu, kde se na ni těší také děti, ale ty lidské. Mařenka ihned prošla důležitě celý byt, spočítala obyvatele a vše řádně poňuchala. Po pár minutkách jsme se s paní Langrovou shodly, že Mařenka bude určitě spokojená a děti také. Snad až na malého Matyáška, který chtěl hrozně...Úženku...!!!...zlatíčko, Úženku jsme neměli, ale Mařenka Tě bude mít hrozně ráda...taky ji budeš mít rád...???...jo...!!!...zněla tichá, zato láskyplná odpověď malého chlapečka a bylo zpečetěno!!! Za dva dny jsme se zeptali, jak se Mařenka má a co děti??? Paní Langrová byla nejen s kočičky nadšená, že je opravdu skvělá, ale je také šašek a rošťák, jak jsme Mařenčinu povahu popisovali.
...spinká s malým Matyáškem v posteli...!!!...následoval příjemný smích nové majitelky...
Co více si pro naše kočičky můžeme přát!!!! Děkujeme!!!
...čičiny...večeře...!!!!
...pusťte mě dovnitř...!!!
...Lucinka z Hustopeč nad Bečvou...
Malá černá, Lucinka, tříměsíční odložené mámou, koťátko. Pan Kahánek, majitel rekreační chatky v Hustopečích nad Bečvou, nevlastní žádná zvířátka, ale kočku mámu a malé koťátko, které se přišli každodenně k chatě po dobu čtrnácti dnů napapat, nikdy neodehnal. Po celou tu dobu, se staral o stravu těchto dvou kočiček až jednoho dne kočka máma, malé kotě dle zvyku opět přivedla a obratem odběhla pryč. Zpět pro malou, se již nevrátila. Zřejmě hledala před zimou pro své koťátko nejen správné lidi ale i teplý domov. Zvířátka se nezabývají myšlenkou, zda jejich chlebodárci v rekreačních oblastech na onom místě setrvají či odejdou. Pan Kahánek se tedy musel o malou krásku postarat jak nejlépe dovedl. Nabízel svému okolí malou krásku avšak bezúspěšně. Ponechat si ji však sám nemohl. Nabízel koťátko také několika útulkům, ale ti jej pro nadbytek koček vždy odmítli. Na dotaz, zda kotě přijmeme i my jsme nereagovali také nadšeně. Nejen péče o koťata, ale i o nadstav ostatních koček je pro každý útulek finančně velmi náročný. Pan Kahánek svým finančním slibem, však zajistí pro malou Lucinku v útulku měsíčně pobyt na tak dlouho, dokud nenajdeme pro ni vhodnou adopci. Přijali jsme!!!
...a moc chválíme a děkujeme za podporu a rychlou pomoc pro malou Lucinku...
Žádné komentáře:
Okomentovat