Květen 2010

Je stále velmi chladno. Kočky se drží v depozitu, ikdyž mají bezpečný výběh. V těchto studených dnech, dávají přednost svým společným pelíškům. Za měsíc květen jsme nechali vykastrovat tři kocoury a jednoho léčíme ATB. Zdá se, že úspěšně. Míšu jsme umístili na zahradní domek do Prostějova, přejeme hodně štěstí a Máju jsme vypustili zpět do teritoria ke hřbitovu. Je kastrovaná. Koťata v Garfieldově (depozitu) jsou již velká a Mamina se chce s nimi pochlubit ostatním a provézt je po venku. Ukázat jim sluníčko a vůni trávy. Zatím to však bez našeho dozoru nejde. Kuna je stále pro ně nebezpečná.

Ztratilo se KOTĚ!!! - tak zněl leták, kterým jsme doslova oblepili celou Dolní ul. v Bruntále. Majitelům, žijících v přízemí panelového domu na Jiráskově ul. v Bruntále v dopoledních hodinách, proklouzlo zvědavé dvouměsíční kotě na chodbu. V témže domě nějaký "supersoused", anižby se podivil, co zde uvnitř dělá tak malé kotě, otevřel nejen venkovní dveře a vypustil jej do chladna ven, ale ani po vyvěšení letáku v tomto domě se nespojil s majiteli kotěte, aby vše trochu napravil či se snažil nějak pomoci. Opravdu lidské!!! Nasadili jsme společné síly a vylepili jsme leták o pomoc ve hledání malého kotěte i ve škole Petrin. A to za vstřícnosti a povzbuzujících slov p. zástupce ředitele této školy. Snad do 10-ti minut se přihlásila asi 11-ti letá slečna, že mourovaté kotě viděla ráno na Dolní ul. v areálu školky. Měla po škole, tak nás zavedla přímo na místo, kde koťátko nakrmila a dala mu i dokonce napít (úžasná). Jenže kotě zde už nebylo. Hledaly jsme, volaly - nic. Přidalo se k nám asi 15 dětí a společně jsme podnikly přímo hon na malé, zmrzlé, vyhladovělé kotě. Opět nic. Byly jsme zoufalí. Chlad přibýval a obava o přežití toho malého se stupňovala. Zvonily jsme na dům, kde se údajně kotě choulilo před deštěm a prosily jsme sousedy i o pozdější informaci. Kupodivu, všichni lidé, které jsme oslovily, byli hrozně solidární a vstřícní. I to nás naplňovalo nadějí. Vyplatilo se. Jeden z nájemníků nám sdělil, že jedno mourovaté kotě bylo přineseno do Domu dětí a mládeže Bruntál (u rybníka). Tolik energie jsme po tolika hodinách ani v sobě nečekaly. V mžiku jsme byly na místě. Ale nenašly jsme ani správce, ani kotě. Podvědomě jsme však tušily, že jsme hrozně blízko. Telefony nám nikdo nezvedal a my stály nervozně přede dveřmi Domu dětí a mládeže.

P. Bradová (setkání s malým Mourkem)

V tom opět telefon a paní nám v něm sděluje, že kotě si přivedli její synovci z Domu dětí a mládeže k sobě domů a bydlí ve Starém městě u Bruntálu. Na místě jsme byly téměř ihned. Majitelka své koťátko samozřejmě poznala, byl to on!!! Chlapeček, který sice chvíli plakal, měl přislíbeno, že může kotě kdykoliv navštívit. A bylo po slzičkách. A jaké bylo setkání majitelky s Mourkem? Posuďte sami. Chtěly bychom hlavně poděkovat malé slečně (žákyni Petrina) za její bystrost, pohotovost a starost o zvíře, která mnoha dospělím lidem chybí. Dětem z Dolní ul., kteří se samy nabídly a pomáhaly při hledání. No a zástupci ředitele školy Petrin, který umožnil vylepení letáku ve škole, bez kterého by tento kolotoč s dobrým koncem nezačal.

... a my KOČKY BRUNTÁL o.s., děkujeme všem kdo se podíleli při hledání.