čtvrtek 30. září 2010

Září 2010

Dostaly jsme depozitum!!! Úžasná věc, která se stala právě tento měsíc a potěšila nemalou řadu milovníků kočiček. Jsme hrozně rádi a opravdu velmi vděční našim radním v Bruntále za to, že velmi rychle řešili naléhavost problému se zatoulanými a strádajícími kočkami v našem městě a tak se usnesli, že nám doporučí již námi žádající nemovitost na Žlutém kopci č.1163 v Bruntále, k mírnému vyřešení tohoto problému. Naše naléhavá prosba našla velké pochopení jak u místostarosty Bruntálu p. Václava Morese /TOP 09/, ale také následující vstřícnost p. Holana i p. Juračky z Hospodářské správy Bruntál nebo p. Fialy z TS Bruntál nejde opomenout. Úžasní skvělí lidé. Velmi nám pomohli. My Vám tímto za vše moc děkujeme. KOČKY BRUNTÁL o.s.,

NEJDE ZAPOMENOUT!!!...... Snad si i Vy vzpomenete na konec června, kdy jsme Vás informovaly, že jsme ze zahrádek U tratě v Bruntále odvezly doslova zbídačelého perského kocourka do našeho depozita Garfieldov. Ze silného zánětu v tlamičce se přes naši i lékařskou péči vyklubal silný zánět okostnice. Princ měl dozajista velké bolesti hlavy, ale naše přítomnost a otevření voňavé kapsičky jej vždy tak úžasně nastartovala k životu, že nás pokaždé ta jeho hrozná nemoc zmátla a byly jsme rádi, že prožívá svou radost k životu a neskonalou statečnost vůči bolesti s námi. Velmi bojovný kocourek nám ukázal pro co se dá opravdu žít. P R O L Á S K U !!! Jeho nepřehlédnutelné odhodlání setrvat za každou cenu s námi, nás doslova pohánělo k důrazným výzvám o podporu depozita pro kočičky v Bruntále. Povedlo se! Díky Tobě Princi za to, že jsi nám předvedl výdrž bojovnosti a úžasnou lásku z tak malinkého srdíčka v Tvém tělíčku. Hrozně jsme si přály aby si se dočkal nového depozita pro Tebe i Tvé kamarády. Přání se nesplnilo. Bohužel. Depozitum pro kočičky v Bruntále ponese Tvé jméno 

"P R I N C O V O"

Nezapomeneme na Tebe.

3. září 2010

Jako vždy, jsme jely krmit na venkovní stanoviště za Bruntálem kočičky o které se nikdo nestará a když si jich někdo na tomto místě všimne, tak jim v jejich přežití nijak nepomůže, ale z potěchou jim ještě zákeřně ublíží. Ve starém zdevastovaném domě, kde se kočičky scházely bylo nějak divně ticho. Nachystaly jsme jídelko a mlíčko a už jsme odcházely. V tom nás zahlédla z napůl rozmlácené půdy, z výšky asi 4metrů malá mourovatá kočenka a neustále mňoukala. Z počátku se zdálo, že mňoukáním oslavuje naši přítomnostnost v domě. Avšak neustálé mňoukání a nepřetržítý pohled na nás z té výšky nepřestával ani po 15minutách. ,, No tak co je? Co Ti je?" Volaly jsme na ni. Kočička nás vybízela však větou ,,pojďte nahoru, já nemohu dolů". Přistavěly jsme tedy do úrovně půdy ulomený 4metrový strom abychom téhle malé, mohly pomoci dolů. Myslely jsme si, že už si poradí sama. Jak jsme odcházely, její mňoukání bylo tak intenzivní, že nás ihned vrátilo zpět. Bylo vidět, že se kočička po přiloženém stromě bojí dolů slézt.No, musely jsme nahoru za ní. Výška nebezpečná, žebřík žádný, na půdě vystrašené, pomoc čekající, opuštěné kotě. Spidermann by nám mohl naši zručnost v lezení po vykotlaných cihlách do výše 4metrů závidět. S koťátkem jsme si za pár minut koukaly v té výšce z blízka do očí, nevím kdo měl v té chvíli větší strach. Rychle jsem chňapla kočičku do jedné ruky, druhou jsem visela za cihly a ze 4metrové výšky jsem házela do pevné náruče mé kolegyně vyděšenou kočičku. Chňap!!! A byla naše. Kočička se vůbec nebránila. Věděla, že je zachráněna. dokonce přestala i mňoukat. Po sléze jsme zjistily, že má zlomenou a ohořelou půlku ocásku a došlo nám, že v té bolesti kdo ji to způsobil se úprkem dostala až do takové výše ze které však už nezvládla sejít dolů. Lízinka, jak jsme ji pojmenovaly, byla dlouho v karanténě. Odmítala ostatní kočky. Odčervily jsme ji a nasadily ATB. Dnes je už v pořádku a zkoumá si neustále území v Garfieldově. Tak Lízinko, hodně zdraví, ať na své nepřátele u nás zapomeneš!!! 

Tento měsíc jsme kastrovaly naši pýchu Garfieldova - Pepíka. Zvládl to dobře. Odčervily a odblešily jsme koťátka, která k nám byla přinesena p.Kalašovou ze St.Města u Bruntálu. Koťátka byla nalezena na silnici v dřevěné bedně. Jejich velká vyděšená očka nám opravdu sevřela naše srdce. Malinké chundelaté koule se k sobě strachy tulily a čekaly co s nimi bude. No, vítejte, Silná trojko! Tak nás bude zase víc

  

Očkovaly jsme čtyři další koťátka se kterýma se předvádíme v místním Domově důchodců a provádíme společně se seniory a těmito vybranými koťátky tzv. Felinoterapii. Koťátka si seniory od počátku získala a postupně se jim ve svém skotačivém umění a kráse předvedla. Bylo dojemné, jak bábinky s křehkou opatrností hladily koťátka a zavzpomínaly si na své domovy a také na své dětství. Kočky Bruntál o.s. všem seniorů děkují. Byli a jste úžasní!!!


Na konci tohoto měsíce nám p. PhDr.Sehnalová z Bruntálu, přivezla krásnou bíločernou kočičku, kterou vyhodila jedna domovnice z domu. Kočička byla ve vysokém březí a domovnici se kočičí rodinka teď před zimou nehodila. Co má asi dělat tahle zoufalá kočičí máma v očekávání? Nemá kam jít a už vůbec, kde porodit. Co prožívá? No, samozřejmě strach o své potomky a úzkost. Těžko se dá pochopit konání člověka, ženy a matky, že takovou zrůdnost dokáže bezohledně provézt jiné matce. Ač, je to matka zvířecí. Tím více bychom měli být pozornější a těmto bezbraným tvorům v jejich těžkých chvílích, dle možností pomoci. .....Nečiň nikomu to co nechceš aby oni Tobě činili !!!......Kočička Barča, na druhý den porodila šest krásných koťátek. Barča byla ale bohužel tak zesláblá a podchlazená, že o všechny své miminka vzápětí přišla. Bylo nutno zachránit aspoň matku. MvDr.Vošmera z Bruntálu přijel Barču navštívit i v noci. Nasadil ATB, léky od bolesti a do týdne se Barča cítila mnohem lépe. Od té doby nám dává Barča najevo velkou vděčnost a oddanost. ,,Barčo, vždyť jsme rádi, že jsi s námi aspoň Ty. A Tvé děti, ač byl život tady pro ně pouhým okamžikem, budou pro nás vždy milou a něžnou vzpomínkou. Jsme rádi, že jsi u nás našla konečně svůj domov. Kočky Bruntál o.s.,


Žádné komentáře:

Okomentovat