Kočičí peritonitis je virové onemocnění koček. Původcem je koronavirus. Onemocnění postihuje zpravidla koťata a mladé kočky do dvou let věku. Nedostatečná funkce imunitního systému může být rovněž predisponujícím faktorem FIP (stres, léčba kortikoidy, přidružená onemocnění apod.).Ve většině případů má letální průběh.
· Efuzivní (vlhká) forma je typická výpotkem v břišní, případně hrudní dutině, ztíženým dýcháním, zvětšením břicha, horečkou, nechutenstvím. Je to dáno tvorbou komplexů protilátky a viru, které následně aktivují buňky imunitního systému. Následuje uvolňování mediátorů zánětu a dochází k vaskulititě.
· Při neefuzivní (suché) formě je vyšší stupeň odpovědi imunitního systému, který částečně omezí zánětlivou reakci. Dochází k tvorbě ložisek fibrinu tzv. pyogranulomům na povrchu orgánů. Při této formě jsou častější neurologické příznaky onemocnění, jako nekoordinované pohyby končetin, křeče, tremor, parézy končetin, dále změny na očích (krev nebo hnis v oční komoře), uveitida apod.
· Smíšená forma
Koronaviry
Zahrnují skupinu virů, které mohou způsobovat onemocnění projevující se průjmy (enterální koronaviry), tak onemocnění FIP. Pro vznik FIP je nezbytná mutace koronaviru ve střevě.
Koronavirus proniká do organismu oronasální cestou, po jeho pomonožení (převážně ve střevě) dochází k viremii. Infekce odezní většinou bez klinických potíží, případně se může objevit průjem. Zvíře, které se nakazilo, se může stát nosičem i když samo žádné potíže nemá. Pro vznik FIP je nezbytná mutace koronaviru v hostiteli, čímž je virus změněn a je mu umožněn vstup do tzv. makrofágů, které se šíří po celém těle a aktivují další buňky imunitního systému. Imunitní komplexy jsou pak příčinou imunitně zprostředkované vaskulitidy.
Diagnostika FIP
Koronaviry (nikoliv FIP) lze v organismu odhalit pomocí detekce protilátek nebo přímým průkazem viru. Pokud je zvíře shledáno pozitivním, neznamená to, že onemocní FIP. Setkalo se s koronavirem, proti kterému si vytvořilo protilátky, případně vylučuje virus. Hodnota výše titru rovněž není pro dg. FIP určující. Séropozitivních jedinců je více než 50%, v rizikových skupinách až 85% vyšetřovaných jedinců.
V diagnóze u konkrétního pacienta nám pomáhají další diagnostické metody:
Hematologie (neutrofilie, anemie, trombocytopenie), hyperglobulinemie, poměr albuminu/ globulinu je nižší než 0,5, v závislosti na postižení orgánů může dojít k další změnám v biochemických parametrech (vzestup jaterních enzymů, bilirubinu, creatininu…) Pro efuzi je typický vyšší obsah proteinů, tekutina je žlutá, viskózní, při cytologickém vyšetření je typický nález nedegenerovaných neutrofilů a makrofágů.
LéčbaLéčba spočívá v aplikaci imunosupresivních, protizánětlivě působících látek a symptomatické terapii (v podávání infuzí, umělé výživy a antibiotik jako prevence další infekce, případně odsávání efuze).
Přenos FIP
Zmutovaný virus se z těla nevylučuje, případný přenos je možný pouze transplacentární cestou. FIP tudíž není nakažlivým onemocněním. Je možný přenos koronaviru, nikoliv viru, který způsobí FIP.
(Přenos koronavirů se uskutečňuje přímým kontaktem, pozřením, vdechnutím, dále chovatelskými pomůckami, sdílením misek, sekrety, trusem apod. Virus přežívá v prostředí až 2 měsíce.)
Prevence onemocnění
Jako prevenci lze považovat zvýšenou hygienu chovu (prevence před koronaviry jako takovými), ochranu před vznikem jiných chorob, před stresem. Koronaviry se vylučují do prostředí zejména trusem, běžné desinfekční prostředky je ničí.
Vakcinace
Vakcína FIP Primucell vytváří pouze lokální slizniční imunitu bránící rozvoji koronavirové infekce. Před aplikací je nutno každého jedince testovat na protilátky proti koronavirům. Nemá význam u sérologicky pozitivních jedinců. Vakcína je bezpečná, nechrání však přímo proti vzniku FIP.
Prognóza
U zvířat s probíhající FIP je prognóza vždy nepříznivá. Léčba může chorobu zpomalit, ne však vyléčit. U efuzivní formy je doba přežití asi měsíc, u neefuzivní někdy až půl roku.
Žádné komentáře:
Okomentovat