Naše královna a mistrině přítulnosti. Je celá mourovatá s oranžovým čumáčkem, nijak nápadná , ale rozhodně ne nepovšimnutelná v okamžiku, kdy se nacházíte poblíž a hřbet máte o něco níž, než je číhající Felda. Většinou naprosto nečekaně vám na zádech přistane chlupatá teplá koule, která okamžitě zahájí hlasité předení, zaujme relaxační polohu a hlavičkou se otírá o hlavu hostitele na důkaz největší spokojenosti. Vůbec jí nevadí, že při tom umýváme nádobí nebo podlahu. Nepohrdne však ani mazlením na klíně, ze kterého dobrovolně nikdy sama neseskočí. Je přítulná jako žádná jiná kočička. Snad jsme si ji rozmazlili už v kotěcím věku, kdy při nějaké šarvátce měla poraněné oko, na kterém dodnes zůstalo zakalené místečko. Později pak prodělala velkou operaci, byla slaboučká a moc jsme se o ni báli. Často jsme se s ní mazlili, abychom zmírnili její bebínka a teď nás rozmazluje ona a dodává nám tolik potřebné endorfiny. Dnes už je Felduška baculatá huňatá kočička a jakýkoliv tělesný kontakt s ní je nesmírně příjemný, uklidňující a bez Feldy si to u nás v Kocourkově neumím představit a věřím, že Felda bez nás také ne.
Žádné komentáře:
Okomentovat